Důvody vzniku platforem a podmínky jejich vzniku

Zakládání technologických platforem vyplynulo z organických potřeb Evropské unie, která hledá cesty a způsoby zefektivnění ekonomického prostředí a zvyšování konkurenceschopnosti evropského hospodářství ve srovnání se Spojenými státy a v budoucnosti hlavně s Asií a postupuje v souladu iniciativou  Evropské komise ze 16. června 2004 [COM(2004] 353 final  Science and technology, the key to Europe's future - Guidelines for future European Union policy to support research]. Hlavní motivací je vytvořit struktury, které by byly schopny produkovat strategie a koncepce technologického rozvoje a poskytovat státním i nadnárodním autoritám kvalitní informace o všech aspektech vývoje jednotlivých segmentů hospodářství. Je zbytečné opakovat všechny další argumenty a fakta vedoucí ke vzniku technologických platforem na různých úrovních, které se opírají především o materiál Technology Platforms - From Definition to Implementation of Common Research Agenda a na české národní úrovni o dobře zpracovaný informační materiál Technologické platformy vydaný Technologickým centrem Akademie věd v roce 2005. 

Dostatek důvodů a motivace pro systematickou práci na strategických úvahách o zaměření výzkumu, vývoje a inovací v automobilovém průmyslu máme kolem sebe dostatek a v současné době je akcentována dramaticky se zostřujícím konkurenčním bojem v automobilovém průmyslu. Situaci podstatným způsobem dramatizuje několik faktorů typických a charakteristických právě pro automobilový průmysl, ale i celkový politický a ekonomický vývoj v globalizujícím se světě v krizových podmínkách. Situaci dokumentují následující fakta: 

  • masivní ekonomická, technologická i sociální závislost hlavních světových ekonomik právě na vývoji v automobilovém průmyslu;
  • zasahování resp. zatahování nejvyšší politiky do rozhodování o vývoji v tomto odvětví (např. General Motors vs. Německo vs. Rusko při prodeji Opelu) z důvodu určité prestižnosti oboru i ekonomických a sociálních důvodů;
  • komplexnost problematiky a současná celková bezkoncepčnost resp. nevyjasněnost rozvoje tohoto odvětví i souvisejících oblastí (energetika, energetická politika, silniční doprava, ochrana životního prostředí, těžba surovin, atd).

Právě tento poslední fakt, který mohou výrobci a související společnosti nejspíše ovlivnit,  považujeme při zdůvodnění založení naší technologické platformy za hlavní. V našich podmínkách, kde se realizují klíčová státní rozhodnutí, která ovlivňují např. podmínky pro zahraniční investice, rozdělování prostředků pro podporu technického rozvoje, dopravní politiku, zásadní rozhodnutí ovlivňující rozvoj technického školství, sociální otázky atd., je situace automobilového průmyslu z hlediska budoucího technického rozvoje zvláště komplikovaná. Specificky v českých podmínkách složitost řešení rozvoje automobilového průmyslu znesnadňuje i dojem části politiků a institucí, kteří automobilový průmysl považují za ostře ohraničenou část české ekonomiky, která již dostala dost a žije v naprosté pohodě. Dokonce někteří politici naznačují, že by se  automobilový průmysl měl trochu utlumit. Situace je naprosto jiná. Automobilový průmysl zasahuje od těžařského průmyslu, přes těžký průmysl (hutě, slévárny, atd.) vše až po různá odvětví lehkého průmyslu (sklo, textil, plasty, chemický průmysl) a zcela samostatně je nutno uvést elektrotechnický, ale spíše elektronický průmysl, který se stává jednou z hlavních oblastí inovací motorových vozidel. Pokud existuje takový tahoun ekonomiky s tak širokým záběrem, měl by jet naplno a ostatní odvětví by se měla snažit dostat na jeho úroveň a ne se pokoušet toto odvětví přibrzdit, a tím je přiblížit ostatním odvětvím hospodářství.

Obzvláště v období ekonomické krize, která v prostředí automobilového průmyslu vytváří velký tlak na inovace a technologický pokrok, není možno v souvislosti se zakládáním platformy neuvést obavy z důsledků zamořování životního prostředí, které se projevuje skleníkovým efektem a následným globálním oteplováním, dopadem do zdravotní situace obyvatelstva, enormním čerpávání neobnovitelných přírodních zdrojů atd. Tento problém vygeneroval řadu pseudoekologických opatření, která jsou pro stát finančně velmi nákladná V takové situaci je klíčové, aby se na všech úrovních rozhodovalo kompetentně a na základě jasných dat a exaktně definovaných strategií. Tyto strategie navíc musí být založeny na konsistentních a průkazných informacích a měly by být hlavním produktem technologických platforem.

Důvod založení Technologické platformy a očekávaný přínos pro členské subjekty a rozvoj odvětví

To, co je plně v rukou podnikatelů a dlouhodobě ovlivňuje situaci v podnicích i celém odvětví, je oblast strategického plánování a technického rozvoje. Poslední autosalóny dokumentovaly obtížnost rozhodování o dalším směrování automobilového průmyslu a především správné orientaci výzkumu a vývoje. Hlavními parametry strategického rozhodnutí z pohledu několika příštích let je objem peněz, které podnik nebo odvětví musí na technický rozvoj a volba správné strategie, tzn. volba výrobkové strategie, technologické orientace a souvisejících opatření. Sebevětší objem finančních prostředků věnovaných později na výzkum a vývoj nemůže zachránit špatně zvolenou inovační strategii a naopak masivní investice do špatné strategie způsobí dalekosáhlé a dlouhodobé škody.

Klíčovým úkolem „technologické platformy“ bude zpracovávat a průběžně aktualizovat strategické studie, které díky platformě budou objektivizovat pohledy na inovační trendy a zlepší možnost jednotlivých členů platformy učinit správná strategická rozhodnutí. Vezměme si jako případ pro dokumentaci to nejdůležitější, co na silničních vozidlech je - pohonná jednotka. V průběhu posledních dvou let a zvláště v období krize zesílila snaha výrobců přijít s novými technologiemi pohonu, které budou mít nižší spotřebu, menší exhalace, budou přizpůsobeny menší vozidlům, městskému provozu, atd.. Jsou to především - ale ne pouze:

  • hybridní vozidla (plug-in, mild, full);
  • elektromobily (čisté, s range extendery, atd.);
  • vodíkové motory;
  • motory na alternativní paliva;
  • produkty downsizingu a downspeedingu, atd.

Pohonná jednotka samozřejmě ovlivňuje nejenom konstrukci vozidla, nakupované systémy a komponenty, ale i provozní prostředí (tankovací stanice pro různá paliva, nebo dobíjecí infrastruktura, parkování, bezpečnostní opatření, atd.). Toto je jen jeden z mnoha příkladů revolučních změn, které si vyžádají neuvěřitelné investice do výzkumu a vývoje, nákupu nových technologií a vytvoření nových kooperačních a obchodních vztahů. Toto vše musí být uděláno kompetentně a na základě spolehlivých informací. Chyba ve volbě strategie může mít pro obchodní společnosti až fatální důsledky. Provádění kvalifikované predikce inovačních směrů musí být založeno na obrovském množství průběžně sbíraných a vyhodnocovaných informací, které mohou zvládat nadnárodní koncerny, ale ne většina menších výrobců a hlavně dodavatelů, kteří dnes tvoří většinu členů Sdružení automobilového průmyslu a jsou životně závislí na leckdy tendenčních rozhodnutích svých odběratelů. Jde tedy o mimořádnou motivaci sdružit síly podniků, závislých na výzkumu, vývoji a inovacích a vytvořit si společně podmínky pro úspěšné strategické rozhodování. 

Pochopitelně z tohoto procesu musí mít prospěch i vládní i nevládní a nadnárodní autority, které automobilový průmysl ovlivňují a naopak na něm závisí. Stát správně hodlá podporovat perspektivní trendy a má dvě extrémní možnosti - vybrat jedinou preferovanou cestu a nebo bezkoncepčně rozdrobit disponibilní fondy rovnoměrně do všech oblastí. I když nedojde k tomuto extrémnímu přístupu, lze očekávat racionální a kompetentní rozhodování? Opět prvním předpokladem je dostatek kvalitních informací a tedy možnost komplexního posouzení. Na druhé straně jsou výše zmíněné politické aspekty a řada lobbistických tlaků, doprovázených, kromě různých metod nátlaku i zaručenými analýzami a poukázáním na praxi v tom či onom státě.

Konsistentní informace o určitém odvětví může vzniknout pouze v tomto samém odvětví a je nesmírně cenná. Tato informace musí být přirozeně konfrontována s možnými alternativními řešeními a názory a pouze tímto způsobem prověřená koncepce může zvýšit efektivitu rozhodování a zlepšit využití finančních zdrojů. Naopak špatně zvolená strategie a nebo strategie zvolená na základě nedostatečných či tendenčně podaných informací může mít nedozírné následky.Vezměmě si, s výše uvedeným související příklad, vypsání podpory nekontrolovatelnému rozvoji fotovoltaických zdrojů, který se dnes evidentně stává předmětem obrovských spekulací a s jehož důsledky (garantovanými výkupními cenami, problémy s přenosovou soustavou, atd.) se bude tento stát vyrovnávat řadu let. Pouze zdánlivě odlehlý příklad byl zvolen proto, že je dostatečně demonstrativní a v porovnání se současným strategickým rozhodováním v automobilovém průmyslu relativně průhledný a dostatečně medializovaný.

Logon